Typy prostředků na ochranu dýchacích cest
Prostředky na ochranu dýchacích cest zahrnuje rozmanitou řadu nástrojů a zařízení navržených k ochraně pracovníků před nebezpečím ze vzduchu v různých pracovních prostředích. Pochopení různých typů prostředků na ochranu dýchacích cest je zásadní pro výběr nejvhodnějšího řešení pro účinné zmírnění konkrétních rizik. Respirátory: Respirátory jsou specializovaná zařízení určená k filtrování nebo dodávání dýchatelného vzduchu v závislosti na typu respiračního nebezpečí přítomného na pracovišti. Existují dvě hlavní kategorie respirátorů: respirátory pro čištění vzduchu (APR) a respirátory s přívodem vzduchu (SAR).
a) Respirátory čistící vzduch (APR): APR se spoléhají na filtry, náplně nebo kanystry, které odstraňují nečistoty ze vzduchu předtím, než je uživatel vdechne. Tyto respirátory jsou vhodné pro prostředí, kde se vyskytují částice ve vzduchu, plyny, páry nebo kombinovaná nebezpečí. Mezi běžné typy APR patří: Částicové respirátory: Navrženy k odfiltrování částic ve vzduchu, jako je prach, kouř a biologické látky. Respirátory N95, podskupina částicových respirátorů, jsou široce používány ve zdravotnictví a ve stavebnictví. Plynové a výparové respirátory: Vybaveny chemickými patronami nebo filtry k odstranění specifických plynů, výparů nebo výparů ze vzduchu. Jsou nezbytné v prostředí, kde je obava z vystavení chemickým nebezpečím. Kombinované respirátory: Poskytují ochranu proti částicím a chemickým kontaminantům a nabízejí všestranná řešení pro různá rizika na pracovišti.
b) Respirátory s přívodem vzduchu (SAR): SAR dodávají nositeli čistý, dýchatelný vzduch z vnějšího zdroje, nezávisle na okolní atmosféře. Tyto respirátory se běžně používají v prostředích, kde je nedostatek kyslíku nebo kde kontaminující látky překračují přípustné expoziční limity. Mezi SAR patří: Vzduchové respirátory: Jsou připojeny ke vzdálenému zdroji vzduchu pomocí hadic nebo hadic a zajišťují nepřetržitý proud vzduchu k nositeli. Automatický dýchací přístroj (SCBA): Přenosná zařízení, která obsahují vlastní přívod vzduchu, obvykle se používají v uzavřených prostorách nebo nouzových situacích, kde je omezený přístup ke vzdálenému zdroji vzduchu.
Výběr správného vybavení
a)Posouzení nebezpečnosti: Prvním krokem při výběru prostředků na ochranu dýchacích cest je provedení komplexního posouzení rizik na pracovišti. Toto posouzení zahrnuje identifikaci typů přítomných kontaminantů ve vzduchu, úrovní jejich koncentrace a potenciálních zdravotních účinků na pracovníky. Hodnocení rizik může zahrnovat odběr vzorků vzduchu, monitorování expozice a konzultace s odborníky na ochranu zdraví při práci, aby bylo možné přesně charakterizovat respirační nebezpečí.
b) Pochopení požadavků na ochranu dýchacích cest: Jakmile jsou rizika identifikována, musí zaměstnavatelé určit vhodnou úroveň ochrany dýchacích cest, která je potřebná k účinnému zmírnění rizik. To vyžaduje pochopení různých typů dostupných prostředků na ochranu dýchacích cest a jejich přizpůsobení konkrétním přítomným nebezpečím. Mezi faktory, které je třeba vzít v úvahu, patří velikost a typ částic nebo plynů, přípustné expoziční limity (PEL) a trvání a frekvence expozice.
c) Přiléhavost a pohodlí: Zajištění správného usazení a pohodlí je zásadní pro účinné používání prostředků na ochranu dýchacích cest. Špatně padnoucí respirátory nebo masky mohou narušit integritu těsnění, což umožní vnikání nečistot a ohrožuje nositele. Zaměstnavatelé by měli upřednostňovat testování vhodnosti, aby posoudili kompatibilitu vybavení s individuálními charakteristikami obličeje a poskytli řadu velikostí a modelů, aby se přizpůsobili různým demografickým skupinám pracovních sil.
d) Údržba a výměna zařízení: Pravidelná údržba a kontrola jsou nezbytné pro zajištění trvalé funkčnosti a spolehlivosti zařízení na ochranu dýchacích cest. Zaměstnavatelé by měli vytvořit protokoly pro čištění, dezinfekci a skladování opakovaně použitelného vybavení a také pokyny pro výměnu filtrů, kazet a dalších spotřebních součástí. Měly by být prováděny rutinní kontroly za účelem zjištění známek opotřebení, poškození nebo zhoršení kvality, které mohou ohrozit výkon zařízení.
OD ROKU 2015DONGAN
